Tenkrát a Dnes aneb Psychika člověka po 22 letech (1)

Po pádu komunismu většina z nás jásala a radovala se. Po dvanácti letech se mnoho lidí vrací do doby ČSSR s až nostalgickým smýšlením. Je to ale logické. Sám nejsem komunista. Nedělejte ze mě hned zvíře, ale vy, co jste tu dobu zažili musíte uznat pár věcí, které uvedu v porovnání s dneškem.
V tomto seriálu se budu snažit porovnat některé věci které zde fungovaly před rokem 89 s těmi, které zde fungují nyní.
V prvním díle se snažím zamyslet nad prací a vším s ní spojeným. Samozřejmě, že každá doba měla svoje nevýhody, ale já si dal za úkol úkazat spíše na nevýhody dnešní doby, proto je často doba před 89. přeidealizovaná.

PRÁCE

Tenkrát:
Pracovat museli všichni. Kdo nepracoval, ten byl uvězněn. Navíc ve vězení musel pracovat. Politické špičky té doby si vážili lidí, kteří pracovali "rukama" a tak nebyl na žádném postu nedostatek lidí. Všechny podniky navíc byly vlastněny státem, tudíž ředitelé nemuseli své dělníky vykořisťovat a stresovat jen proto, aby se udrželi v "černých číslech". Ti pak odváděli kvalitní práci s mnohonásobně menším psychickým vypětím. Peněz měl na tehdejší dobu každý dostatek.

Dnes:
Pracovat musí jen ten, kdo není rom, nebo zbohatlík. Ostatní se staví do role otrokářů. Tito otrokáři se sami musí snažit na přeplněném trhu přežít a tak vykořisťují své otroky výhružkami ohledně ztráty zaměstnání, které se nikdo v dnešní době nemůže dovolit. Lidé, kteří pracují manuálně, jsou dnes diskriminováni, jako kdyby byli dementní. V podstatě v každé novele zákona tito lidé přijdou ještě o víc z toho mála, co jim zbylo. Oproti tomu politická špička, která má paradoxně jedny z největších platů v zemi, je zbavena i povinnosti, jako si koupit v MHD lístek za 14,-(je ovšem pravda, že MHD stejně nejezdí). V tomto důsledku nikdo nechce být například zedník, tesař, zámečník aj. a tuto práci tak vykonávají povětšinou pánové v důchodu, kteří už mají svá nejlepší léta dávno za sebou. Jejich výrobky tak často nebývají tak kvalitní, jako kdyby je dělali dostatečně zkušení, ale stále ještě silní a mladí muži okolo 30-ti let. Naproti tomu je naše země plná profesí a lidí, jako jsou ekonomové, právníci apod. Tito lidé by státu jako je Česká Republika přitom vystačili jen ve zlomkovém poměru oproti aktuálním stavům.


Děkuji za přečtení a omlouvám se za chyby, Howitzer.